|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, a je neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformální pečující. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je pak narušen princip subsidiarity. Jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení. Tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - respektive taktiky pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři. Dále minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformálních pečujících. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je tak narušen princip subsidiarity, jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení a tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - je to spíše taktika pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
|
Potřeby umírajících a o ně pečujících rodinných příslušníků v mobilním hospici
NOVOTNÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na zjištění potřeb umírajících a rodinných pečujících v mobilním hospici. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou potřeby pacientů a pečujících v mobilním hospici a jakým způsobem tyto potřeby hospic naplňuje. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá službami mobilního hospice, nejčastějších problémů, které se řeší u nemocných, jejich pečujících a také u pozůstalých. Praktická část se zaměřuje na výzkum a jeho výsledky. Výzkum byl proveden pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější problémy jsou obavy z bolesti, samoty, zajištění léků, které budou tlumit další negativní příznaky nemoci. Dále je pro nemocné důležitý zájem rodiny i personálu hospice. Pro pečující je nejdůležitější psychická podpora, pomoc s péči, zajištění pomůcek. Z výzkumné části práce vyplynulo, že mobilní hospic napomáhá k naplňování potřeb umírajících a jejich rodinných příslušníků. Všichni respondenti byli s péčí ze strany mobilního hospice maximálně spokojeni. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty mobilním hospicům v Jihočeském kraji, kde mohou být interpretovány jako zpětná vazba celému týmu mobilního hospice.
|
|
|
Péče o seniory v jejich domácím prostředí a vstup terénní sociální práce do rodinného systému
ŠEBESTOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá tím, jakou úlohu hraje pomoc profesionální, tedy terénní sociální služby v domácím prostředí seniora. V úvodu mé bakalářské práce se věnuji zajištění potřeb seniorů a popisuji charakteristiku jejich potřeb. Přibližuji také správně fungující rodinu ve stáří. V další části charakterizuji rodinu, její významnou roli hrající pro seniora. Popisuji důležitost domácího prostředí pro seniora a charakterizuji soužití více generací. Teoretickou část uzavírám problematikou sociálních záležitostí. V praktické části vyhodnocuji výsledky odpovědí na kladené otázky metodou polostrukturovaného rozhovoru. Zjišťuji, jak může vstup sociální práce pomoci při péči o seniora v jeho domácím prostředí.
|
|
|
Konečná stanice, vystupovat! Pojetí péče o jedince s Alzheimerovou demencí očima blízkých (a) pečujících
Pekárková, Mariana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce bude věnována jedincům, kteří mají rodinného příslušníka s Alzheimerovou chorobou. Stěžejním však nebude Alzheimerova choroba jako taková, ale samotní pečující a blízcí. Důraz bude kladen na jejich vzpomínky a především nově vznikající vztahy mezi pečujícími, blízkými a opečovávanými. Cílem práce je zachytit klíčové momenty, které měly u pečujících vliv na následné řešení situací a konotace, které jsou s demencí spojovány a zároveň následné reflektování a vlastní legitimizace rozhodnutí umístit svého_ou blízkého_ou do institucionální péče. Zohlednit bych chtěla také medicínský diskurs, který má vliv na formování názorů o "správně" poskytované péči a konstruování lidí s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Problematické oblasti pacientů s Huntingtonovou chorobou v každodenním životě. Podtitul: Návrh kompenzačních strategií pro vyrovnání kognitivního deficitu
Sýkorová, Jitka ; Zemánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Diplomová práce měla za cíl identifikovat problematické oblasti pacientů s Huntingtonovou chorobou (HCH) ve výkonu zaměstnávání z pohledu pacientů a z pohledu jejich blízkých osob (pečujících) a posoudit možný vliv deficitu kognitivních funkcí na výkon pacientů s HCH v běžných denních činnostech (ADL). Kritéria výběru účastníků výzkumné akce splnilo dvacet pět pacientů s diagnózou HCH a jejich pečujících. Pro sběr dat byly využity standardizované hodnotící metody dostupné v českém jazyce: Montrealský kognitivní test (MoCA), Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání (COPM) a dotazník pro pečující Bristolská škála denních aktivit (BADLS-CZ). Pro verifikaci hypotéz byly využity neparametrické statistické metody, dále kategorizace dat kvalitativního charakteru. Statisticky významný výsledek (p <0,05) testování první statistické hypotézy potvrzuje, že pečující uváděli více problematických oblastí ve výkonu zaměstnávání pacientů. Byla zjištěna vzájemná souvislost bodového výsledku dotazníku s výsledkem testu MoCA (rSp = -0,620; p <0,05). Pacienti s HCH z různých důvodů udávají méně problematických oblastí v každodenním životě, hodnocení výkonu v ADL u osob s HCH je tak vhodné v klinické praxi doplňovat informacemi od jejich pečujících. Kognitivní deficit pacientů průkazněji koreluje se sníženým výkonem v...
|
|
|
Využití volného času rizikových seniorů z pohledu jejich pečujících
JANDERKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá využitím volného času v životě rizikových seniorů z pohledu jejich pečujících. Cílem bakalářské práce bude zjistit, jakým způsobem tráví rizikoví senioři v Jihlavě svůj volný čas z pohledu jejich pečujících. Chci se zaměřit i na srovnání využití volného času u rizikových seniorů nacházejících se v domácím prostředí a v ústavní péči. V teoretické části budou popsány dřívější postoje společnosti ke starým lidem, psychické změny ve stáří a charakteristika rizikových skupin seniorů. Podrobněji se zaměřím na popis terénní, ústavní a domácí péče, zmíním i důležitost rodiny v těchto oblastech. V závěru teoretické části se budu věnovat možnostem volnočasových aktivit pro rizikové seniory. Ke sběru dat v praktické části využiji kvantitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku dotazník. Výběrový soubor budou tvořit osoby pečující o rizikové seniory v Jihlavě. Konkrétně se bude jednat o tyto organizace: Život 99 z. ú., Integrované centrum sociálních služeb p. o., ODN při Nemocnici Jihlava, Domov pro seniory Lesnov, p.o. Výsledky z daného výzkumného šetření přinesou poznatky o konkrétních způsobech využití volného času rizikových seniorů v Jihlavě z pohledu jejich pečujících. Pro organizace, které v Jihlavě poskytují rizikovým seniorům péči, budou vytvořena doporučení jak dále zkvalitnit či rozšířit služby volnočasových aktivit pro rizikové seniory.
|
|
|
Konečná stanice, vystupovat! Pojetí péče o jedince s Alzheimerovou demencí očima blízkých (a) pečujících
Pekárková, Mariana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce bude věnována jedincům, kteří mají rodinného příslušníka s Alzheimerovou chorobou. Stěžejním však nebude Alzheimerova choroba jako taková, ale samotní pečující a blízcí. Důraz bude kladen na jejich vzpomínky a především nově vznikající vztahy mezi pečujícími, blízkými a opečovávanými. Cílem práce je zachytit klíčové momenty, které měly u pečujících vliv na následné řešení situací a konotace, které jsou s demencí spojovány a zároveň následné reflektování a vlastní legitimizace rozhodnutí umístit svého_ou blízkého_ou do institucionální péče. Zohlednit bych chtěla také medicínský diskurs, který má vliv na formování názorů o "správně" poskytované péči a konstruování lidí s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.